Milé děti,

Breptalka si postěžovala své nejlepší kamarádce Loudalce: „Naši rodiče se včera moc pohádali, maminka hodila na zem talíř, tatínek strašně bouchl dveřmi a nikdo na sebe nemluví. Je mi moc smutno.“ Loudalka si řekla, že tohle Pán Ježíš určitě nechce, že to Breptalčini rodiče pokazili. Jenže ona sama to druhý den pokazila taky: hned od rána byla protivná. Nechtěla vstát z pelíšku do školy, pořád mamince odmlouvala, ve škole pak zlobila a dostala poznámku a černý puntík, doma se potom poprala se sestřičkou Šikulkou a nakonec to skončilo výpraskem. Loudalka nejdřív trucovala, ale když už byla dlouho sama, tak jí to začalo vadit a šla za maminkou. Ale co to? Viděla, že maminka je smutná, že si otírá oči a že asi pláče. A konečně to Loudalce došlo: „To jsem tomu dala. Kvůli mně je dnes u nás taky smutno… a můžu za to já! Tohle Pán Bůh taky určitě nechce.“

Vzpomněla si, jak se to učili ve škole v náboženství: Pán Bůh chce, aby bylo doma vždycky dobře a všichni se měli rádi. Proto nám dal další důležité přikázání: Cti otce svého i matku svou! Máme mít rádi své rodiče, poslouchat je, nezlobit, pomáhat jim a dělat jim radost. To už je vlastně čtvrté pravidlo šťastného života.

Další den se s Breptalkou spolu domluvily, že se budou za své rodiče modlit, aby se všichni doma v rodinách měli rádi a bylo jim dobře.