Milé děti,

         Loudalka byla celý minulý týden na dalekém výletě. Byla se svými rodiči v Římě. Viděla tam mnoho krásných kostelíčků a zažila mnoho krásného. Ještě vám o tom bude asi vyprávět. Jedno odpoledne tatínek i maminka už byli unaveni, ale Loudalka chtěla jít zase ven. Vyprosila si dovolení, že může sama na půl hodiny ven a slíbila, že se včas vrátí. Byl to velký zážitek – sama v tak velikánském a krásném městě. Cítila se důležitě a statečně, že už je velká. Prohlédla si krásný park, obdivovala nádherné květiny a palmy, sbírala ohromné šišky, zastavila se u kolotočů, na kterých mohla oči nechat. No a pak přišla před obchod se zmrzlinou, a to byl úplný konec. Loudalka tomu nemohla uvěřit, v tom krámku měli víc než padesát druhů zmrzliny a mnohé z nich ani neznala. Nevěděla, kterou si má vybrat, nakonec utratila všechny peníze, které měla uspořené ze svého prasátka za zmrzlinu. Ta byla výborná, jenže Loudalka kvůli zmrzlině úplně zapomněla, kolik je hodin. A doma ji už čekala maminka s tatínkem a oba měli strach, co se jí stalo.

Když se Loudalka konečně probrala a zjistila, že už měla být před hodinou doma, honem utíkala. Loudalka řekla: „Ahoj, už jsem tady!“ a dělala, jako by se nic nestalo. Jenž tatínek se zlobil, strašně moc se zlobil a byl z toho i výprask. Loudalka brečela a říkala si, že to tatínek přehnal, že ji vůbec nemá rád. Namísto aby se radoval, že se vrátila, tak se zlobí. Postěžovala si večer mamince a ta jí řekla: „Víš, co jsme o tebe zažili strachu? A ty děláš jakoby nic. Tys na nás úplně zapomněla, ale my jsme na tebe pořád mysleli a pořád jsme se o tebe strachovali. Ani nevíš, jak moc tě má tatínek rád!“

Loudalce to konečně došlo a šla tatínka odprosit. Dala mu pusu a v náručí u taťky jí bylo moc dobře. A od té doby si už dobře pamatuje, že i Pán Bůh je náš Otec, který na nás stále myslí a má o nás starost. I tehdy, když my na něj zapomeneme. On nikdy nezapomíná a pořád nás čeká a raduje se, když se k němu vrátíme. A když to vypadá, že se zlobí, pak jen proto, že nás má ze všech nejvíc rád.