Loudalka se modlíVytisknout stránku

 

Milé děti,

dnes musím Loudalku pochválit, protože se opravdu celý týden poctivě snažila napravovat všechna neposlechnutí a zlobení. Večer vždycky přišla za maminkou, poprosila ji za odpuštění a dala jí velkou želví pusu. A také se jí snažila víc pomáhat.

 Jenže včera večer když chtěli spolu pomodlit, Loudalce se ani trochu nechtělo. Pořád se vymlouvala, že ještě má nějakou práci, že se ještě potřebuje napít a potom zase vyčůrat, až musel zakročit taťka. Když už bylo po modlitbě, Loudalka přišla za mamkou a řekla jí, že přišla na veliký nápad, který se jí líbí. A hned se také maminky zeptala: „Můžu se ještě dnes pomodlit na celý týden dopředu, abych pak měla volno?“ Mamka se na ni překvapeně podívala a pak jí řekla: „To můžeš, Loudalko, ale v tom případě se také najíš na celý týden dopředu a pak už nic nedostaneš!“

Tak tohle by se Loudalce ani trochu nelíbilo! Celý týden by nemohla sníst nic dobrého! Celý týden by nemohla mlsat! A ten hrozný hlad, co by ji trápil! A určitě by byla slabá a nemocná. A maminka si posadila Loudalku na klín, a všechno jí vysvětlila: „Podívej, tak jako potřebujeme jíst, abychom byli zdraví a silní, tak se potřebujeme i modlit. Kdo se modlí, má mnohem víc rád Pána Ježíše a dokáže dělat víc dobrých skutků. A naopak kdo se nemodlí, je slabý a často i smutný a nešťastný. A to Pán Ježíš nechce.“ Loudalka souhlasně pokývala hlavou, mamka jí dala ještě pusu a uložila ji do postýlky.

sipka vpravoobsah