Loudalka s rodinouVytisknout stránku

 

Milé děti,

Loudalka už dlouho ví, že když při mši svaté čteme z Bible, tak Pán Bůh k nám mluví a je s námi. Ale tento týden se dozvěděla, že Pán Ježíše to zařídil ještě i jinak, jak s námi může zůstávat – ještě daleko lépe a více než při čtení.

Bylo to při Poslední večeři, když se loučil s apoštoly před tím, než byl zajat a ukřižován. Tehdy jim naléhavě připomenul, že se mají mít rádi a nevytahovat se jeden nad druhého. Při té večeři vzal chléb, pomodlil se nad ním, rozlámal ho, dal svým apoštolům a řekl jim: „To je moje tělo!“ A po večeři vzal kalich s vínem, znovu se pomodlil, dal ho apoštolům a řekl jim: „Vezměte a pijte, to je moje krev!“ A ještě jim řekl: „To konejte na mou památku!“ Apoštolové si to dobře pamatovali a až dodnes slavíme tuto Ježíšovu večeři vždycky, když jsme na mši svaté.

Dobře se podívejte: i my zde máme stůl, kterému říkáme oltář. I my jsme na ten stůl přinesli své dary, zejména chléb a víno. A kněz nad tím chlebem a vínem vysloví slova samého Pána Ježíše: „To je mé tělo, to je má krev!“ V té chvíli se děje něco velikého. Už na tom stole neleží obyčejný chleba a obyčejné víno, ale to sám Pán Ježíš je doopravdy přítomný v podobě chleba a vína s námi. Je zde s námi jako náš král a my ho mezi sebou vítáme a proto také klečíme. Radujeme se, že On je uprostřed nás.

sipka vlevoobsah