Loudalka s rodinouVytisknout stránku

 

Milé děti,

         Loudalka tento týden slyšela pohádku o zapomnětlivém princovi. Představte si, že ten princ zapomněl skoro všechno. Vždycky někde zapomněl klíče, jindy zase tužku a jindy zase hledal knihu. Jenže to největší zapomenutí v jeho životě nebyly ani klíče ani tužka, ale samotná princezna. On se totiž vydal do světa vyhledat si nevěstu. Když ji našel, musel splnit tři veliké a velmi těžké úkoly, které mu dal pan král, princeznin tatínek. Princ všechny úkoly splnil a princeznu dostal za ženu. A když si ji vedl domů a už bylo vidět na jejich zámek, nechtěl, aby museli jít pěšky a proto řekl své nevěstě: „Počkej tady na mně, já dojdu na zámek pro kočár a přivezu si tě slavně domů.“ Princezna mu povídá: „Hlavně se po cestě s nikým moc nezastavuj, abys na mně nezapomněl!“ „Neboj se, to se mi přece nemůže stát,“ odpověděl princ a už uháněl do zámku pro kočár. Jenže u brány potkal jednoho svého dobrého kamaráda, na nádvoří druhého a pak třetího. Všichni se ho ptali, jak se měl, co všechno ve světě prožil. Princ jim začal vykládat o velikých věcech, které musel vykonat, a přitom – představte si – na svou princeznu opravdu zapomněl! Ta musela jít do zámku pěšky sama a princ se velmi mnoho styděl. Poprosil svou nevěstu  za odpuštění a pak už na ni opravdu nikdy nezapomněl.

Byla to zvláštní pohádka. Loudalka ji umí skoro zpaměti. Tatínek včera večer všem doma řekl, že mu to připomíná ještě něco jiného: jak lidé někdy odcházejí ze mše svaté. Byli jsme u Pána Ježíše, smířili jsme se s ním, poslouchali jsme jeho slovo, dokonce jsme ho přijali do svého srdce a pak přijdeme domů a často na Pána Ježíše zapomeneme a máme zase své starosti. Jsme jako ten zapomětlivý princ. A Pán Ježíš nás pak znovu sám musí hledat. A přitom jsme dostali veliký úkol. Kněz na konci mše sv. řekne: „Jděte ve jménu Páně!“, a to právě znamená, že dostáváme veliký úkol: na Pána Ježíše nesmíme zapomenout a všem máme ukazovat, jak je Pán Bůh dobrý.

sipka vlevoobsah