kostelVytisknout stránku

 

Milé děti,

         k Loudalce přišla na návštěvu její kamarádka Breptalka. Venku zrovna pršelo a bylo hodně bláta. Breptalka si však zapomněla očistit botičky o rohožku a tak se stalo, že koberec v Loudalčině pokojíčku je celý zablácený. „To jsme tomu daly, to bude mít maminka zase starost“, bědovala Loudalka. Pak přišli obě želvičky na svačinu a maminka říká: „Umyjte si pěkně před jídlem ruce.“ Jenže Loudalka byla pohodlná, maminku neposlechla a snědla dobrou svačinu neumytýma a špinavýma rukama. Dobrá bábovka jí sice chutnala, ale večer ji kvůli neumytým rukám hodně bolelo bříško. „To jsem tomu dala, příště si ty špinavé ruce opravdu poctivě umyji,“ pomyslela si Loudalka. Navíc ještě večer shodila na zem vázu, která se rozbila.

Dobře věděla, že už si toho maminka všimla, ale Loudalka dělala jako by nic. Přišla do kuchyni a ptá se: „Mami, jak se máš?“ Maminka však mlčela. Loudalka řekla: „Mami, já ti řeknu nový vtip!“ Jenže maminka se ani neusmála. „Mami, proč nic neříkáš, ty mě nemáš ráda?“ zeptala se želvička. A maminka odpověděla: „A co ten zablácený koberec a rozbitá váza? Nic mi k tomu nepovíš?“ Loudalka se zastyděla a řekla: „Mami, moc mě to mrzí, že jsem ten koberec zašpinily a že jsem tu vázu shodila. Mrzí mě, že jsem se ani nedokázala přiznat. Odpustˇ mi to, prosím!“ Konečně se na maminčině tváři objevil úsměv a řekla: „Tak teď už je to v pořádku a mám se opravdu dobře, když jsme se smířily. Teď už mi dokonce můžeš říct i další vtip a rádu se mu zasměji. Znáš ještě nějaký?“ A byl to nakonec moc krásný večer. A krásný byl tím, že Loudalka poprosila maminku za odpuštění a že se smířily. Kdyby to nedokázala, večer by byl moc smutný a zůstala by asi sama.

         Tak je to i na začátku mše svaté. Přicházíme se setkat s Pánem Ježíšem, přicházíme mu říct, že ho máme rádi a poprosit ho o mnoho dobrých věcí. Jenže někdy máme srdíčko špinavé od zlobení jako Breptalka měla špinavé boty od bláta. A neusmířit se s Pánem Ježíšem a nepoprosit ho nejdříve o odpuštění, to je jako když se jí špinavýma rukama anebo se vleze zablácenými botami do pokojíčku. Proto na začátku mše svaté je moc důležitá chvíle ticha, kdy si uvědomíme, co se na nás Pánu Ježíši nelíbilo. Litujeme toho a poprosíme ho o odpuštění. A pak už s ním celou mši svatou můžeme být v radosti a krásně naslouchat jeho slovům.

sipka vlevosipka vpravoobsah